|
|
Spontánní sukcese a její význam v obnově vegetace těžeben a jiných disturbovaných ploch
Dobešová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Obnova ekosystémů pro nás je životně důležitá, a proto bychom je měli po jejich zničení vrátit do původního stavu. Jako nejoptimálnější způsob se jeví spontánní sukcese, kdy se disturbovaná plocha po čase obnoví samovolně. Dojde k obnovení vegetačního krytu, interakcí mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystému, přenosu energie, koloběhů živin a dalších důležitých funkcí. V této práci jsem se zabývala vlivem charakteristik prostředí na pokryvnost vegetace během sukcese. Šlo o průměrnou roční teplotu, průměrné roční srážky, hodnotu pH a půdní druhy. Optimální průběh sukcese se jeví jako velký nárůst pokryvnosti hned v počáteční fázi a její v podstatě neměnný trend v dalších fázích sukcese. Tohoto stavu bylo dosaženo při průměrné roční teplotě do 7řC, při průměrných ročních srážkách nad 900 mm, při hodnotách pH do 5 a na lehkých a těžkých půdách. Klíčová slova: spontánní sukcese, obnova vegetace, vegetační kryt, disturbované plochy
|
|
|
Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí
Soukupová, Lenka ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
Lenka Soukupová, Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí ABSTRAKT Zvětrávání arsenopyritu (FeAsS) bylo zkoumáno v oblasti studijní plochy Načetín v Krušných horách na třech lokalitách s různým vegetačním pokryvem (porost buku lesního, smrku obecného a nezalesněná plocha). Vzorky arsenopyritu byly umístěny do jednotlivých půdních horizontů (organický horizont, A, B a C-horizont pro lesní půdy; A, B a C-horizont pro nezalesněnou plochu), kde byly po dobu jednoho roku vystaveny působení okolních podmínek. Po ročním zvětrávání byly identifikovány vzniklé sekundární minerály a stanovena míra povrchové oxidace v závislosti na prostředí, v němž k oxidaci docházelo. Přes rozdílné fyzikálně-chemické parametry a obsah hlavních i stopových prvků v půdách daných lokalit, byl jediným zjištěným krystalickým sekundárním minerálem arsenu skorodit (FeAsO4∙2H2O). Přesto měly tyto rozdíly vliv na množství vzniklého skoroditu. Nejvyšší koncentrace skoroditu vykazovala zrna arsenopyritu z bukového porostu, nejnižší naopak ta z nezalesněné plochy.
|
|
|
Faktor vegetačního krytu v kontextu efektivní protierozní ochrany zemědělské půdy
Jovanović, Ivana
Diplomová práce se zabývá problematikou ochranného vlivu vegetace z pohledu dvou nejrozšířenějších druhů eroze v České republice, vodní a větrné. Teoretická část práce se zaměřuje na degradační procesy probíhající v půdě, ohrožení zemědělské půdy erozí vodní a větrnou, se zaměřením na erozi větrnou. Na základě analýzy dat z vybraných stanic zkoumá změny ve fenologických projevech a termínech vybraných agrotechnických operací cukrové řepy a kukuřice seté v dlouhodobém časovém horizontu. Popisuje problematiku měnicího se klimatu a její vliv na průběh větrné eroze. Z pohledu protierozní ochrany půdy popisuje pravidla DZES (Dobrý zemědělský a enviromentální stav půdy) a vymezuje kritická období růstu polních plodin. V praktické části byl proveden Mann-Kendallův test, na základě, kterého byly zjištěny změny v nástupu fenologických fázích a agrotechnických operací. Dále se vymezily oblasti nejvíce ohrožené větrnou erozí (Tvrdonice, okres Břeclav), kde se na základě identifikovaných kritických období provedlo terénní měření deflametrem a monitoring projevu eroze. Následně se na základě spektrální analýzy deflametrického záznamu v erozně rizikovém období zjistily kvalitativní parametry půdních částic.
|
|
|
Spontánní sukcese a její význam v obnově vegetace těžeben a jiných disturbovaných ploch
Dobešová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Obnova ekosystémů pro nás je životně důležitá, a proto bychom je měli po jejich zničení vrátit do původního stavu. Jako nejoptimálnější způsob se jeví spontánní sukcese, kdy se disturbovaná plocha po čase obnoví samovolně. Dojde k obnovení vegetačního krytu, interakcí mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystému, přenosu energie, koloběhů živin a dalších důležitých funkcí. V této práci jsem se zabývala vlivem charakteristik prostředí na pokryvnost vegetace během sukcese. Šlo o průměrnou roční teplotu, průměrné roční srážky, hodnotu pH a půdní druhy. Optimální průběh sukcese se jeví jako velký nárůst pokryvnosti hned v počáteční fázi a její v podstatě neměnný trend v dalších fázích sukcese. Tohoto stavu bylo dosaženo při průměrné roční teplotě do 7řC, při průměrných ročních srážkách nad 900 mm, při hodnotách pH do 5 a na lehkých a těžkých půdách. Klíčová slova: spontánní sukcese, obnova vegetace, vegetační kryt, disturbované plochy
|
|
|
Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí
Soukupová, Lenka ; Drahota, Petr (oponent) ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce)
Lenka Soukupová, Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí ABSTRAKT Zvětrávání arsenopyritu (FeAsS) bylo zkoumáno v oblasti studijní plochy Načetín v Krušných horách na třech lokalitách s různým vegetačním pokryvem (porost buku lesního, smrku obecného a nezalesněná plocha). Vzorky arsenopyritu byly umístěny do jednotlivých půdních horizontů (organický horizont, A, B a C-horizont pro lesní půdy; A, B a C-horizont pro nezalesněnou plochu), kde byly po dobu jednoho roku vystaveny působení okolních podmínek. Po ročním zvětrávání byly identifikovány vzniklé sekundární minerály a stanovena míra povrchové oxidace v závislosti na prostředí, v němž k oxidaci docházelo. Přes rozdílné fyzikálně-chemické parametry a obsah hlavních i stopových prvků v půdách daných lokalit, byl jediným zjištěným krystalickým sekundárním minerálem arsenu skorodit (FeAsO4∙2H2O). Přesto měly tyto rozdíly vliv na množství vzniklého skoroditu. Nejvyšší koncentrace skoroditu vykazovala zrna arsenopyritu z bukového porostu, nejnižší naopak ta z nezalesněné plochy.
|
host ::
RSS.